Srdci nejblíž

        Před dvěma lety jsem měla hlavu plnou nápadů a ideálů. Dala jsem vale v práci a otevřela si malý obchůdek s vlastní tvorbou. Základní kapitál veškerý žádný, nábytek, stoly, materiál - všechno z druhé ruky, jedna malá místnůstka s oknem, plynovými kamny, vůně čerstvé kávy, vonných tyčinek a aviváže. Hodiny u stroje, snaha zaplnit místnost co nejrychleji, aby bylo co prodávat, zelené květiny, vánoční výzdoba... opravdu krásné vzpomínky. 

   Že jsem všechno vzala za špatný konec a že bych dnes udělala spoustu věcí jinak je více než jasné. Obchůdek fungoval pouhé 4 měsíce. Přesto ze srdce děkuji svému muži, že mi dovolil snít tento bláznivý sen (a že ho chudák celý zafinancoval) a ani se (moc) nezlobil. Byla to cenná zkušenost, které nikdy nebudu litovat, spoustu věcí jsem se naučila, o sobě i o šití, o tom, že umí být lidé dobří i zlí, i o tom, že peníze hýbou světem, bohužel...

        

Před dvěma lety jsem naposledy šila panenky, které mám svému srdci nejblíž. Panenky, kvůli kterým jsem začala šít, byť jsem předtím nikdy na stroji nešila. Od té doby jsem jich našila spousty a dnes, když je šiji, mám stejný pocit jako tenkrát. Krásný.

Panenky najdete ve Zdravém kořínku v Litoměřicích, kam s radostí nosím svoje s ideály šité nápady.