Je to rok a půl...

Je to rok a půl od posledního příspěvku. Dost se změnilo musím říct, narodila se mi dcera... Nejkrásnější na světě, růžová víla Amálka, moje štěstí, moje radost, moje všechno. 

Snad zázrakem jsem si vymodlila spící miminko a paradoxně s dcerkou šiju mnohem častěji, než kdybych žádné děti neměla. 

To bylo potřeba povlečeníčko, mantinel, plínky, hračky, čepičky, všechno jsou to věci, které jsem dřív nikdy nešila, každé další šití pro malou je pro mě výzva, naposledy kaťata se srdíčky na koleni :)

Ta největší výzva ale byly plínky. Bylo jich patnáct a byla to fuška. Musím moc poděkovat konkrétně jmenovitě mé sousedce Janě Šillerové, je to moje šicí guru, šikovná švadlenka, shodou okolností má narozeného chlapečka (v pořadí třetí dítko) ve stejném týdnu jako je naše Amálka. Jana mi poskytla komplet kurz šití plínek a posunula mě o strašný kus dál. Dodává mi neuvěřitelnou podporu. Takže díky! (No a ještě je krásná, vlasy má až na zem a hraje na violoncello, éterická bytost až to skoro není fér vůči nám obyčejným :D)